Proč nezabráníme plundrování tajením lokalit?

Lokalit prý ubývá, kamenů je málo a sběratelů čím dál víc. Nicméně v České republice i na Slovensku jsme na tom velice dobře, produktivních lokalit máme plno a s trochou píle lze najít krásné kameny světové kvality. Chce to jen trochu vlastní píle a vytrvalosti.

Jsme na tom zle?

Některé lokality zanikají a rudní hornictví je na čas v pánu, nicméně stále je plno produktivních lokalit a dokonce se každý rok najde několik nových. Drtivá většina sběratelů nekope. I z aktivnějších kopáčů má jen několik málo prostředky, čas a vytrvalost na nějaké větší akce. Běžní kladívkáři nemají šanci na lokalitě napáchat vážné škody a většina slušných kopáčů po sobě díry zahazuje. Kromě lomů je většina českých lokalit o nachozených kilometrech a přeházených kubících.

Kdo může za plundrování lokalit?

Problémy v podstatě způsobuje velmi malá skupina bezskrupulózních jedinců. Sběratelé se chovají stejně jako běžná populace vůči politikům - všichni nadávají a hádají se mezi sebou, místo toho, aby těm pár darebákům nakopali do zadku a zejména u nich přestali nakupovat kameny. Za případné škody je vždy zodpovědný ten, kdo lokalitu zplundroval! Obviňovat autory průvodců, článků a videí je jako nadávat výrobcům kuchyňských nožů, že se nože občas použijí k násilí.

Proč netutlat lokality?

Velice oblíbeným sportem je mlžení ohledně lokalit. Pokud někdo najde novou a produktivní lokalitu, kde plánuje větší akci, pochopitelně o ní nikde nevykládá. Jakmile se ale objeví zajímavé vzorky, buďte si jistí, že se zkušení sběratelé přes známé velmi brzy dozví všechny podrobnosti. A ti jsou pro vývoj lokality podstatní, protože méně zkušení či začátečníci málokdy provádějí větší práce a z jejich strany hrozí vysbírání či zničení lokality jen výjimečně. Už jste zkoušeli zednickým kladívkem rozmlátit kubík žuly nebo vykopat výkop?

Jen pro upřesnění, v ČR je momentálně několik set produktivních, známých a dobře popsaných lokalit. Detailně jich několik set popsali Pauliš, Toegel i Vanek, hodně článků vyšlo od různých autorů na internetu. Nejnovějším a také mnohými diskutovaným tématem jsou detailní video průvodce od Marcela Vaneka. U nových a pracně vychozených lokalit chápu, že se veřejnosti nesdělují. Ale naprostá neochota poradit začínajícím sběratelům i u notoricky známých lokalit je opravdu českým a slovenským specifikem, které ledacos napovídá o sobectví a závisti. Kupodivu třeba v Německu či Holandsku s tímto problém nemají, přestože to mají v některých ohledech se sbíráním mnohem složitější!

Moralisti

Výše uvedené nebrání řadě sběratelů moralizovat a kritizovat autory článků a videí. Opravdu zábavné je to v případech, kdy dotyční sami mají na kontě totálně vybagrované lokality a nasávají všude informace horem dolem, sami však nejsou ochotni se o cokoliv podělit. Za snahou o tajení informací navíc obvykle zřetelně prosvítá snaha o vlastní prospěch.

Přiznejme si, že nikdo z nás není svatý a všichni máme chvíle, kdy nás žene vidina vzorku ve sbírce a nehledíme nalevo napravo. Ale ať se nám to líbí nebo ne, lokality leží obvykle na soukromých pozemcích a pokud je nevlastníme, nemáme právo komukoliv diktovat kam smí či nesmí jezdit.

Na svém webu nebo na sociálních sítích si každý může publikovat co uzná za vhodné. Představa nějakého systematického tajení lokalit, úmyslného uvádění špatných a nepřesných lokalizací a osočování ostatních ze zveřejnění "tajných" informací je prostě poněkud mimo. Vtipné jsou i poznámky o snaze o zviditelnění či zisk, pokud si autor dá k článku či videu odkaz na svůj web či služby. Tištěné průvodce a knihy by podle této logiky měl autor dělat o volném čase a nejlépe rozdávat zadarmo. Za informace na internetu neplatí uživatel autorům ani halíř, logicky se proto musí námaha vložená do přípravy textů, fotek a videí vrátit nějak jinak. Buď reklamou nebo propagací vlastních služeb.